Demokratický právní stát

Co je demokratický právní stát:

Demokratický právní stát je pojmem, který odkazuje na stát, v němž se dodržují lidská práva a základní záruky. Musí existovat záruka individuálních a kolektivních práv, sociálních práv a politických práv.

To znamená, že aby stát dosáhl cíle, aby byl považován za demokratický stát, musí mít všechna práva občanů právní ochranu a musí být státem zaručena prostřednictvím svých vlád.

V demokratickém právním státě musí vládci respektovat to, co je stanoveno v zákonech, to znamená, že musí být respektováno a splňovat to, co je definováno zákonem. To znamená, že rozhodnutí nemohou být v rozporu s tím, co zákon říká, a tak jsou chráněna základní práva občanů.

Charakteristika demokratického právního státu

To jsou některé rysy demokratického právního státu:

  • lidová suverenita: kontrolu nad politickou mocí vykonávají lidé, kteří volí vládce, kteří je zastupují: lidé jsou také příjemci práv,
  • důležitost federální ústavy: Ústava se nazývá "hlavní zákon", protože je to zákon, který stanoví základní principy, kterými by se měla řídit rozhodnutí v zemi,
  • jednání a rozhodnutí vládců musí vždy brát v úvahu to, co zákon zakotvuje, zákon omezuje rozhodovací pravomoc vládců,
  • akce vlád by měly být zaměřeny na respektování a uspokojování práv občanů, to znamená, že je součástí funkcí státu, který má zaručit sociální spravedlnost v zemi,
  • rozdělení mezi třemi mocnostmi, které jsou součástí státu: zákonodárné, výkonné a soudní jsou nezávislé pravomoci a každá z nich má svou funkci. Zákonodárce je zodpovědný za tvorbu zákonů, které umožňují výkonnému činit rozhodnutí. Soudce je nezávislý na posuzování a musí být nestranný ve svých rozhodnutích.

Více o legislativním odboru, výkonném oddělení a soudnictví.

Demokratický stát práva ve federální ústavě 1988

Brazílie je demokratický právní stát, podle toho, co je vyjádřeno v prvním článku Federální ústavy z roku 1988:

Čl. 1 Brazilská federativní republika, tvořená nerozlučným sdružením států a obcí a Federálního distriktu, představuje demokratický právní stát (...).

Rozdíl mezi demokratickým právním státem a právním státem

Ačkoliv mezi oběma definicemi existují podobnosti, je důležité vědět, že demokratický právní stát a právní stát nejsou úplně stejné.

Zjednodušeně je myšlenka právního státu spojena se skutečností, že fungování státu musí být založeno na tom, co je určeno zákonem, tj. Rozhodovací pravomoc státu je omezena tím, co zákon dovoluje. Tato myšlenka je také součástí demokratického právního státu.

Právní stát vznikl po absolutistickém období, v němž vládci měli neomezenou rozhodovací pravomoc a neměli by dodržovat zákony. Po vzniku právního státu vládce nadále měl rozhodovací pravomoc, ale byl omezen na to, co zákon dovolil.

Hlavní rozdíl mezi pojmy spočívá v tom, že v oblasti právního státu se nezajímá záruka základních práv a sociálních práv občanů ze strany státu.

V demokratickém právním státě musí vedle pravomoci rozhodovat o tom, že bude nadále omezen zákonem, také zohledňovat sociální hodnoty a základní zásady Ústavy.

Viz také význam právního řádu.